Historie kostela sv. Jakuba Většího
Kostel sv. Jakuba Většího stojí na mírném návrší na jižním konci obce, kde ve 14. stol. stávala kaple.
Byl postaven v roce 1676 a Mrzlice byly poté v péči vlastního duchovního.
V roce 1725 obdržely pod patronací knížat von Lobkowitz vlastní faru. K duchovní správě až do roku 1945 patřily obce Mrzlice, Tvrdín, Razice, Hrobčice a Mukov. Fara patřila k děkanství třebenickému a arcijáhenství litoměřickému.
Posledním německým knězem byl Friedrich Wieden.
V roce 1838 došlo k přestavbě kostela, která mu dala současnou podobu.
Kostel je jednolodní stavba, převážně z lomového kamene, plochostropá s vysokým fabionem. Má hranolovou věž s kupolí, polokruhový presbytář a sakristii.
Stavební styl – pozdní klasicismus.
Vrchol věže má cihelné ostění. V zajímavé kupoli mají být dle pověsti uloženy písemné zprávy z přestavby, jejichž kopie byly uloženy v bílinské farnosti.
Ve dnech 6. - 10. srpna 1932 byla snesena báň z kostelní věže, která měla díry pocházející od střelných kulek a proto byl pamětní spis volně v ní ležící silně poškozen. Byl pořízen opis tohoto pamětního listu a přidána některá důležitá historická fakta o kostele vyňatá z farní pamětní knihy.
Na místě dnešního kostela stával prastarý, malý v gotickém slohu stavěný kostelík. Není známo kdy a kým byl postaven. Byl 40 stop dlouhý a 28 stop široký a vysoký 18 stop. Presbyterium (kněžiště) bylo klenuté, strop lodi byl však z pomalovaných prken.
O Velikonočním hodu božím roku 1838 byly ve starém kostele konány poslední služby boží. 17.dubna bylo započato zbořením kostelní lodi a 8.května byly položeny základy. 25.listopadu byl nový kostel slavnostně vysvěcen.
….na památku pozdějším pokolením sdělujeme, že tento kostel ku cti Sv. Jakuba je od základu vystavěn léta páně 1838, za panování císaře Ferdinanda I., pod jeho biskupskou milostí, vysoce důstojného pana Augustina Bartoloměje Hille, biskupa v Litoměřicích. Položení základního kamene provedl jeho jasnost vévodský, knížecí pán Maxmilian z Lobkovic, vévoda na Roudnici.
Stavbu podle plánů, litoměřického královského pana krajského inženýra, schválených nejvyššími místy vedl pan Kattmaner a práci prováděli pan Ignác Woberschinetz, panský zednický mistr v Bílině a pan Josef Müller panský tesařský mistr v Bílině. Učitem byl tehdy v Mrzlicích p. Ferdinand Werner. Školním pomahačem byl Jakub Wankel. Kostelními správci byli Václav Robe z Mrzlic č.21 a Antonín Maschka z Tvrdiny č.13.
Dovoz a pomahačské práce provedli přifařené obce Tvrdín, Mrzlice a Razice. Ostatní vydání činila:
za materiál 1.100 zl 31
za práce řemeslnické 2.746 zl 22
celkem 3.846 zl 53
Roku 1841 byla postavena hřbitovní zeď u Mrzlického farního hřbitova a to obcemi: Mrzlice, Tvrdina a Razice. Při této příležitosti byla také postavena umrlčí komora, současně byla přistavěna hala k sakristii (35 zl). Před oltářem byla postavena nová lavice k přijímání večeře páně (65 zl) .
Roku 1848 byl kostel vybaven novými varhanami, které byly pořízeny jen z příspěvků dětí a byly postaveny Josefem Predigerem stavitelem varhan stály 900 zl. Dřívější varhany postavené r. 1781 Janem Ruschem z Litoměřic byly převezeny do kostela v Hrobčicích.
Roku 1868 pořízen nový hlavní oltář. Truhlářské práce na tomto oltáři provedl podle vlastních plánů mirešoviský truhlář Jakub Stoll za 280 zl. Pozlacení a výzdobu teplický pozlacovač Antonín Göhler za 380 zl.
Roku 1873 za cenu 110 zl byl pořízen nový lustr od firmy Reinhold Palme v Haidě.
Stavba kostela je unikátním dokladem ucelené stavební fáze, nenarušené stavebními zásahy z mladšího období. Jedná se o pozdně klasicistní novostavbu.
V roce 2008 byl kostel sv. Jakuba Většího vyhlášen Ministerstvem kultury ČR kulturní památkou.
Objekt kostela tvoří významnou dominantu zdejší krajiny, viditelnou z širokého okolí, bez níž by ztratila svoji tvář.
